12. DUBEN – DEN KOSMONAUTIKY

12.dubna 1961 startoval první kosmonaut světa Jurij Alexejevič Gagarin.

Co umožnilo Gagarinovi udělat počáteční „velký krok“ pro lidstvo, který proslavil svým prohlášením Armstrong v roce 1969, kdy poprvé došlápl na povrch měsíce?

Hlavní tíhu úspěchu nesla raketa R-7. Raketa R-7 byla konstruována pod vedením S.P.Koroljova nejdříve jako mezikontinentální balistická raketa, která měla sloužit hlavně jako nosič jaderných zbraní. Koroljov brzy rozpoznal možnosti tohoto nosiče pro splnění jeho dávného snu – dobývání kosmu. Už při počátečních zkouškách byla 4. října 1957 použita místo hlavice první umělá družice země, legendární Sputnik-1. Pro vojenské využití rakety byl od roku 1958 budován kosmodrom Pleseck, kde byly rakety v roce 1960 zařazeny do služby.

Raketa používá motory, které spalují směs petroleje a tekutého kyslíku. Toto palivo ji částečně omezovalo ve vojenském použití, protože raketa mohla být v pohotovosti pouze 30 dní a pak se muselo palivo odčerpat a znovu obnovovat. Toto palivo je ovšem nejméně škodlivé pro člověka a tento fakt přímo volal po jejím využití pro kosmické lety s lidskou posádkou. 

Konstrukční práce byly dokončeny v roce 1953. Raketa měla na svou dobu atypické schéma: ke střednímu tělesu byly připojeny z boku čtyři urychlovací bloky, které vlastně tvořily první stupeň. Složitým problémem bylo současné oddělení urychlovacích bloků. Ten byl vyřešen velmi úspěšně a za dlouhou historii provozu raket nikdy nedošlo k jeho selhání. Počáteční varianta rakety měla mít startovní hmotnost 170 tun a mohla nést 3 tuny užitečného zatížení na vzdálenost 8000 km.

V té době byla dokončena první  verze vodíkové bomby a ta si vyžádala zvýšení užitečného zatížení na 5,6 tuny. Bylo nutné použít motory s větším tahem a celou raketu překonstruovat.

Zkoušky rakety probíhaly v roce 1957 velmi intenzivně. Měsíc po Sputniku startuje do kosmu pes Lajka. 15. května 1958 vynáší raketa na oběžnou dráhu užitečné zatížení o hmotnosti 1,3 tuny. V září téhož roku nese k měsíci stanici Luna-1.

Uvedená fakta vedla Koroljova a jeho tým ke smělému závěru, že je třeba vybudovat závod pro sériovou výrobu raket R-7.

2. ledna 1958 přijala sovětská vláda usnesení o přenesení sériové výroby raket R-7 na Státní letecký závod №.1. v tehdejším Kujbyševě. To byl nejstarší letecký závod v Rusku, který byl založen v Moskvě již v roce 1894. V roce 1941 byl evakuován z Moskvy do Kujbyševa. Před válkou vyráběl například letadla I-1, I-3, I-15, R-1, R-5 a MIG-3. V průběhu války se zde vyráběly IL-2 a IL-10. Pro potřeby fronty bylo vyrobeno 11 863 letadel typu IL-2 a 1225 letadel typu IL-10. V poválečném období se zde vyráběla letadla typu MIG-15 a MIG-17. V roce 1954 zde byla zahájena výroba bombardérů TU-16. Za celou svoji historii závod od roku 1909 vyrobil více než 42 000 letadel.

Vládní rozhodnutí znamenalo přebudovat tento závod s nejbohatší leteckou historií v Rusku od základu, vybudováním nových dílen, nových technologických přípravků a v neposlední řadě také přeškolit dělnické a technicko-hospodářské pracovníky na „novou“ výrobu. Řízením přechodu závodu byli pověřeni ředitel závodu V.J. Litvinov a hlavní konstruktér rakety R-7 D.I.Kozlov,  který přišel v dubnu 1958. Přechod byl složitý a termíny šibeniční. Tempo bylo obdivuhodné. Již 17. února 1959 startuje z Bajkonuru první raketa, která byla vyrobena v závodě Progress v Kujbyševě-Samaře.   

V dalších letech byly sériově vyráběny nejen rakety R-7, ale i rakety R-7A, R-9A a nosiče Vostok-M, Molnija, Molnija-M a Sojuz.

 Rakety, vyrobené samarským závodem Progress, jsou dodnes považovány za jedny z nejspolehlivějších. Jistě není náhoda, že všechny pilotované kosmické lety byly v SSSR a Rusku uskutečněny právě na těto strojích.

V tabulce je uveden celkový počet typů a uskutečněných startů raket, které byly vyrobeny v Samaře.

Typ raketyCelkový počet startůHaváriíMísto startu
BajkonurPleseckKuru
Sojuz -217 872
Sojuz -U77021329441 
Sojuz- FG37 37  
Sojuz- U270 70  
Molnija-M279253226 
Vostok-2M9421480 
Sojuz-M8  8 
Sojuz-L3 3  
Sojuz32232  
11A592 2  
Voschod29914138161 
Vostok-2A2 2  
Vostok-2455396 
Molnija401140  
Vostok26826  
MBR R-7A282253 
Sputnik212  
Sputnik2 2  
MBR R-726926  
Startů celkem:1783

Od roku 1996 se po spojení s moskevskou specializovanou konstrukční kanceláří závod nazývá Státní vědecko-výrobní raketo-kosmické centrum „CSKB-Progress“

Právem je jeden z památníků úspěchů dobývání kosmu umístěn v Samaře.

Skutečná loď Sojuz jako památník kosmonautiky v Samaře

Podle internetových materiálů volně zpracoval:  Polák