ZAKAVIA

Kapitoly z historie ruského (sovětského) letectví

„Zakavia“ jedna z prvních tří čistě sovětských leteckých společností.

Na vlně hospodářských změn, které přinesla Nová ekonomická politika, vzniklo mnoho nových ekonomických subjektů. Jedním z nich byla také letecká společnost „Zakavia“.

Na základě rozhodnutí sovětské vlády byla 10. května 1923 založena akciová společnost Zakavkazká společnost civilního letectví „Zakavia“ za účasti státního i soukromého kapitálu. Zřizovateli nové společnosti byly „Muganské meliorace a stavby“, „Kaspická námořní plavba“ a „Aznafta“.

Akcie společnosti „Zakavia“

V článku 1 stanov akciové společnosti je stanoven záměr jejího podnikání: „ Pro rozvoj civilního letectví organizováním leteckých linek pro přepravu cestujících, pošty a nákladů, provádění leteckého snímkování a jiných způsobů využití letecké techniky, jejíž základ budou tvořit výrobky tuzemského leteckého průmyslu, se zřizuje akciová společnost s názvem Zakavkazská akciová společnost civilního letectví „Zakavia“.

Proč se společnost nazývala „Zakavia“? Představovala vlastně republikového vlajkového dopravce Zakavkazké socialistické federativní sovětské republiky (ZSFSR).

Republikový útvar, vytvořený v státním uspořádání SSSR, fungoval od 30. 12. 1922 do 5. 12. 1936.  Skládal se z  Ázerbájdžánu, Arménie a Gruzie. Hlavní město bylo Tiflis (od roku 1936 se nazývá Tbilisi). Byl vytvořen na základě rozhodnutí Kavkazského byra komunistické strany, které bylo na podnět Lenina přijato v listopadu 1921. Spojení zakavkazských republik do ZSFRS bylo vynuceno potřebou efektivně bojovat proti nacionalistickým tendencím a vytvořit podmínky pro obnovu hospodářství, které bylo zničeno v důsledku občanské války v letech 1917 – 1922. Předpokládalo se zefektivnění řízení hospodářství mezi jednotlivými republikami i zjednodušení řízení jednoho hospodářského celku pro ústřední vládní a stranické orgány. V roce 1926 žilo v této republice 5 850 miliónu obyvatel.  Zakavkazská socialistická federativní republika zanikla v roce 1936 po přijetí nové ústavy SSSR. V tomto roce vznikly Gruzínská SSR, Arménská SSR a Ázerbájdžánská SSR.   

Necelé dva měsíce po vytvoření „Dobroletu“ a „Ukrvozduchputi “ byla tedy v Tiflisu založena Zakavkazská letecká společnost – „Zakavia“. Tyto tři akciové společnosti byly prvními a čistě sovětskými leteckými společnostmi. „Zakavia“ působila na území Zakavkazské federální sovětské republiky a dostala pro začátek tři letouny Junkers F-13, které mohly převážet 4 cestující.

Reklamní plakát zakavkazského civilního letectví

V roce 1923 byl dodán první. Byl to stroj s výrobním číslem 668. 2. dubna 1923 uskutečnil první zkušební let v barvách společnosti „Zakavia“. Jeho původní německá imatrikulační značka D-306 se změnila v srpnu 1923, kdy byl zaregistrován jako R-RASA. Dalším byl stroj s výrobním číslem 590, který nesl imatrikulační značku R-RECA a říjnu 1923 se do parku společnosti „Zakavia“ zařadil stroj s výrobním číslem 674. Ten dostal imatrikulaci R-RDAR

V lednu 1924 byla zahájena pravidelná přeprava cestujících a pošty na trati Tiflis – Baku.  

Noviny „Bakinskij rabočij“ přinesly v té době oznámení: “Vedení společnosti „Zakavia“ oznamuje všem občanům Zakavkazska, že od 8. ledna bude zahájena pravidelná letecká doprava na trati Tiflis – Baku. Létat se bude na celokovových letadlech Junkers F-13 z Tiflisu každé úterý a z Baku každou středu v 10 hodin ráno“.

Od dubna 1924 otevřela „Zakavia“ novou linku Batumi – Tiflis – Baku. V té době již společnost začala provozovat všechna tři letadla Junkers F-13. Na podzim roku 1924 však byla letadla společnosti odebrána a zařazena do služby kavkazské armády. Letadla však pro službu v armádě nebyla příliš vhodná a tak byla již v březnu 1925 společnosti vrácena.

Letoun Junkers F-13 za letu v oblasti naftových polí

Společnost vybudovala gruzínská letiště v Tiflisu, Batumi a Kutaisi.   V Ázerbájdžánu vznikla nová letiště v Baku  a Gjandže a také několik přistávacích ploch bez letištního zázemí. Za rok a půl k 1. říjnu 1924 „Zakavia“ uskutečnila 508 letů. 218 jich proběhlo na lince Tiflis – Baku,  za toto období bylo přepraveno 1617 cestujících a 8321 kg nákladu. Na lince létali dva piloti a letadla obsluhovalo pět pracovníků technického personálu.

V historii společností je také zaznamenána jedna katastrofa. 15. května 1925 došlo nedaleko Tiflisu ke katastrofě letounu Junkers F-13 imatrikulační značky R-RECA. Krátce po startu došlo na palubě k požáru a pilot Špil, palubní technik Saradze a tři vysoce postavení vládní úředníci zahynuli.

V roce 1926 byl zahájen provoz na lince Tiflis – Minerální Vody s oblétáváním kavkazských hor a s mezipřistáními v Jevlachu, Baku, Machačkale a Grozném. V té době probíhal poměrně intenzivní konkurenční boj mezi všemi třemi leteckými dopravci. Do oblasti Kaspického moře se snažily prodloužit síť svých linek „Dobrolet“ i  „Ukrvozduchpuť“.  Ta navíc získala se souhlasem centrální vlády podíl na provozování linky ze Švédska do Persie společně s Junkersem. Tato trasa částečně překrývala linky „Zakavia“  a  „Ukrvozduchpuť“ postupně její linky ovládla. Nejdříve však „Ukrvozduchpuť“ létala pravidelně na lince Charkov – Moskva a Charkov – Minerální Vody. Pro cestující společnosti „Zakavia“ tak vznikla možnost doletět z Tiflisu až do Moskvy. Pochopitelně se muselo přestupovat právě v Minerálních Vodách a letové řády na sebe příliš nenavazovaly, cesta do Moskvy trvala dva dny včetně jednoho přespání. Zkrátit tuto dobu se podařilo až za šest let, kdy byla otevřena přímá linka Tiflis – Minérální Vody. Ta se zkrátila z původních 1200 km, které byly potřebné k obletu Kavkazu na 300 km, která letadla překonávala za 2,5 hodiny. První technický let přes hlavní kavkazský hřbet se na této trati uskutečnil 25. června 1933 s letadlem K-5. V tomto období již na těchto tratích létala letadla společnosti Aeroflot, která byla nástupcem všech tří prvních soukromých leteckých společností.  5. srpna téhož roku byla přepravena první pošta na trati  Tiflis – Minerální Vody – Moskva. Tato linka zahájila pravidelný provoz od května 1934. Přepravovány byly kromě jiného hlavně matrice centrálních novin.

Letoun K-5 na letišti v Baku v roce 1932

„Zakavia“ byla nejmenší z prvních tří leteckých společností a existovala několik let. Přesné datum vzniku je známé, ale datum zániku se prakticky najít nedá. Některé zdroje uvádějí, že přešla, nebo lépe řečeno byla začleněna do „Ukrvozduchputi“ již v roce 1926, ale anglická verze Wikipedie hovoří o roce 1929, kdy byly obě společnosti začleněny do Dobroletu.  V některých materiálech se uvádí, že společnost provozovala pravidelnou dopravu pouze dva roky a poté se zabývala nepravidelnými lety, dnes by se řeklo charterovými lety. Právně pravděpodobně existovala, ale její činnost byla značně utlumena. V roce 1929 končí období Nové ekonomické politiky a obě společnosti jsou začleněny do státního „Dobroletu“.  Ten je v roce 1932 přetransformován na Aeroflot.  19. května 1934 je vytvořena Zakavkazská územní správa civilního letectví a o čtyři roky později vzhledem k zániku ZSFSR je rozdělena do tří územních správ jednotlivých svazových republik – Gruzínské územní správy civilního letectví se sídlem v Tbilisi, Zvláštní letecké skupiny Ázerbájdžánské SSR a Zvláštního oddílu civilního letectví Arménské SSR. V gruzínské správě byly v té době používány pro dopravu cestujících, nákladu i pošty letouny U-2, P-5, a K-5. Koncem třicátých let začaly létat na lince Moskva – Tbilisi jako poštovní letouny PS-40 a PS-41. Těsně před vypuknutím války přišly do této oblasti moderní letouny PS-84 později přejmenované na LI-2.

Společnost „Zakavia“ měla ze všech subjektů, které ve dvacátých létech minulého století začaly podnikat v letecké přepravě, nejmenší podíl na celkovém rozvoji civilního letectví SSSR. To jí však neubírá na zajímavosti a dokresluje nejen historický vývoj letecké dopravy v této oblasti, ale celkový historický a politický vývoj daného regionu po vzniku SSSR.

Podle historických materiálů zpracoval Pol.

Internetové zdroje:

https://bse.slovaronline.com/14776-ZAKAVKAZSKAYA_FEDERATSIYA

https://www.ourbaku.com/index.php/%D0%A1%D1%82%D1%80%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%86%D0%B0_%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B8%D0%B8_%D0%BF%D0%BE%D1%87%D1%82%D1%8B_%D0%90%D0%B7%D0%B5%D1%80%D0%B1%D0%B0%D0%B9%D0%B4%D0%B6%D0%B0%D0%BD%D0%B0:_%D0%92%D0%BE%D0%B7%D0%B4%D1%83%D1%88%D0%BD%D0%B0%D1%8F_%D0%BF%D0%BE%D1%87%D1%82%D0%B0_(%D0%90%D0%B2%D0%B8%D0%B0%D0%BF%D0%BE%D1%87%D1%82%D0%B0)

https://www.rulit.me/books/vzlyot-2015-read-431409-24.html